Co si myslí holub

Antonín Dvořák miloval přírodu. Byl také vášnivým chovatelem holubů, které musel kvůli své cestě do Ameriky opustit. Ano, i po holubech se mu stýskalo. Hrou na tělo i na hudební nástroje doprovodíme část III. věty Suity. S trochou nadsázky se podíváme na Dvořákův odjezd do Ameriky očima neobvyklého pozorovatele.

Tato aktivita je spojena s jedním důležitým tématem. Pozorně sledujte video, nic neříkejte. (1)

HOLUBI V PARKU

Představíme holuba jako téma hodiny a naučíme žáky tu část hry na tělo, která napodobuje chůzi holuba „capání – a holub cape, cape“. Navážeme vysvětlením záliby Antonína Dvořáka v chovu holubů.

„Prosím Vás, buďte tak laskav a pozeptejte se u paní Hovorkové stran těch holubů. Právě nyní bych je potřeboval. Dnes do rána mi právě jeden samec (slepičák) pošel a potřebuji nutně jednoho. Pakli holuby neznáte, upozorňuji, že slepičák má křídla černá, kolem hlavy a krku na půl je touže barvou černou opeřen, a hlavní věc, ocas má jako slepice nahoru. Kdyby bylo možno i ten pár krásných slepičáků, co mně pí. H. slíbila, dostat, bylo by mi to velmi milé.“

Pokračujeme nácvikem hry na tělo.

METODICKÉ VIDEO
NÁCVIK HRY NA TĚLO | HEJNO HOLUBŮ

HOLUBI V HUDBĚ

Prohlédneme si karty schematicky zachycující tři druhy hry na tělo.

Záměrně karty neřadíme podle průběhu skladby.  (1)

Pustím vám nyní hudbu. (2)

Rozhodněte, kterou kartou, kterým pohybem hudba začíná.

Obejdu vás a vy mi šeptem sdělíte své rozhodnutí.

První pohyb „krmení – čá“ předvádíme pokaždé, když jej slyšíme. Obdobně pracujeme i s dalšími pohyby hry na tělo – „capáním a zobáním“. Hrajeme na tělo samostatně a ve dvojici.

Sestavte podle hry na tělo z jednotlivých obrázků grafickou partituru tak, aby odpovídala hudbě a deklamaci textu.

HOLUBÍ MODERATO

Partitura umožňuje hru na rytmické i melodické nástroje a jejich libovolnou kombinaci. Akordy „krmení – čá“ nejsou zcela shodné, doporučujeme přidělit každý akord jinému žáku. Zároveň není nutné hrát všechny tóny souzvuku. (3)(4)

PROVEDENÍ

Antonín chodíval krmit své holuby každý den. Pak ale jednou nepřišel. A holub neví proč. Co si myslí holub?

Ve střední části skladby se staneme holubem. Zkusíme napodobit zvuky holubího hejna a zároveň můžeme do hudby nahlas říkat myšlenky, které holuba napadají: Proč už sem Antonín nechodí? Co se to stalo? A co bude dál?

V části B III. věty Suity zvukomalebně navodíme představu hejna holubů: nehty klepeme o tvrdou podložku jako zobání, chvěním volného listu papíru navodíme dojem plácání křídel, zvukem napodobujeme holubí vrkání. (3)(5)

Tip