Skladatel na lodi

Několikadenní plavba na zaoceánské lodi přinesla Dvořákovi inspiraci pro jeho nápadité melodie. Jejich charakter by ale mohl donekonečna proměňovat podle toho, jaký zvolí harmonický doprovod. Vždyť skladatel má tolik možností! Společně budeme hledat tóny, skládat akordy a tvořit vlastní harmonizaci hlavního tématu I. věty Suity.

„Netušil jsem, jak mocným zážitkem může být plavba. A což teprve plavba přes oceán. Ač naše cesta krom jediného dne byla krásná, všecko na lodi stonalo, jen já ne. Tak jsem stál hodiny a hodiny na přídi, pozoruje to nekonečné množství vody.Před zraky se mi míhala barva modrá i zelená, zlaté odlesky slunce i tmavé stíny. A houpání nahoru a dolů jako tóny melodie. A tak jsme se šťastně do té zaslíbené země dostali. Pohled od „Sandy Hook“ k New Yorku s vyhlídkou na velkolepou sochu „Liberty“ – pohled ten je uchvacující! A což to množství lodí ze všech dílů světa?! Inu jak pravím – čárovné.“

MELODIE V HLAVĚ

Na zem rozložíme karty s názvy tónů, žákům rozdáme jednotlivé
kameny (d, e, fis, g, a, h, b, cis2, d2, e2). (1)

Představte si Antonína Dvořáka jako skladatele stojícího na lodi a naslouchajícího oceánu. Jednotlivé tóny před ním vystupují a zase mizí.

Necháme žáky hru na volné kameny vyzkoušet: hrajeme podle pravidla „všichni všechno“, udáváme pulzaci.

Budu chodit po kartách s názvy tónů. Pokud se dotýkám nohou nebo rukou karty s vaším tónem, hrajte.

Gestem i pohybem celého těla udáváme pulzaci. Zároveň je důležité naznačovat směr, kam se ze znějícího tónu posuneme, aby bylo možné předvídat, jaký tón bude následovat.

Skladateli se začnou jednotlivé tóny v hlavě spojovat v melodie, zkusme to.

Seřadíme vždy čtyři náhodné tóny za sebou.

Postupně dojdeme k prvním čtyřem tónům melodie: h – a – fis – e

Melodii dokončíme a naučíme se ji zazpívat.

OBJEVOVÁNÍ AKORDŮ

Hudební skladba není jen melodie, je doprovázena dalšími tóny – harmonií.

Chodíme po kartách s názvy tónů a objevujeme souzvuky tónů. Vedení můžeme předat některému z žáků.

Z karet názvů tónů složíme a společně si zahrajeme akordy:

D dur, A dur, h moll, G dur, e moll, fis moll, g moll.

Karty s názvy tónů nahradíme kartami akordů. (2)

Upozorníme žáky, že i když mají v ruce jeden tón, hrají ve vícero akordech.

SKLADATELEM NA LODI

Spojíme nyní melodii, kterou jsme objevili, s akordy. Antonín Dvořák to také tak udělal. Ale teď je to na nás. Každé řešení je správné, jste skladatelé.

Pro hlubší uvědomění zahrajeme žákům melodickou linku na klavír, pokaždé se zcela odlišným harmonickým doprovodem. Diskutujeme s žáky, zda a jak vnímají rozdíl.

Akord g moll působí na většině pozic disharmonicky. Pokud chceme práci žákům zjednodušit, můžeme tóny akordu z celé aktivity vyřadit.

Zapsanou melodii s očíslovanými pozicemi umístíme ve velkém formátu na podlahu (1) nebo ji promítneme na tabuli. (2) Podle potřeby mohou žáci pracovat v několika menších skupinách.

Obsaďte jednotlivé pozice akordy.

Začněte a skončete stejným akordem.

Akordy se mohou opakovat.

Nebojte se využít prodlevy: několik pozic za sebou může být obsazeno stejným akordem.

Vytvořené varianty harmonických doprovodů si zahrajeme. Dáme prostor pro výměnu akordu v místě, které nezní příjemně. Melodii zpíváme nebo hrajeme.

Jednodušší variantou je obsazovat pozice akordů pouze jednotlivými tóny.

PROVEDENÍ

Nyní zazní náš „Dvořák“ – doprovod, který jste vymysleli vy sami.
Takhle Dvořákova hudba ještě nikdy nezazněla.

Soustřeďte se na provedení, poslouchejte hudbu a vymyslete jedno přídavné jméno, které naši hudbu vystihuje.

Jakmile dohrajete, řekněte toto přídavné jméno všichni najednou nahlas.

„Mít krásnou myšlenku, to není nic tak zvláštního. Myšlenka přijde sama sebou a je-li pěkná a veliká, není to zásluhou člověka. Ale pěkně myšlenku provést a něco velikého z ní udělat, to je právě to nejtěžší, to je právě – umění!“

► Nyní vám pustím Dvořákovu verzi. (1)

► Až dozní, zazvoňte na svoje kameny a řekněte Dvořákovi nahlas jedno přídavné jméno, které jeho hudbu vystihuje.